PAMÁTKA TROUBENÍ -
YOM TERUAH

Památka troubení je prvním z podzimních biblických svátků. Jestliže bereme v úvahu fakt, že všechny jarní svátky byly naplněny Ješuou při jeho prvním příchodu, je celkem logické se domnívat, že podzimní svátky budou naplněny při jeho druhém příchodu. Věříme, že jako při prvním příchodu Ješuy byla skupina lidí, kteří rozpoznali Mesiáše díky tomu, že dodržovali Boží řády a kalendář, tak i při druhém příchodu bude skupina, která bude rozumět tomu, co se děje. To bude mimo jiné i díky porozumění naplnění Božího plánu skrze jeho svátky a v souladu s jeho kalendářem.

​

Satan nelení a jednou z jeho taktik je přeformátování všeho, co učinil Bůh tak, aby lidé nebyli schopni pochopit a rozpoznat Boží plán. „Bude také uvažovat, že změní doby a právo.“ (Da 7:25) Křesťané, kteří se nechali svými církvemi přesvědčit, že biblické svátky jsou svátky pouze židovskými, se připravují o porozumění věcem, které budou v budoucnu ohlašovat konec věku. Místo pravých biblických svátků se nechali přesvědčit, že Velikonoce a Vánoce jsou těmi pravými křesťanskými svátky, přestože Bible opakovaně varuje před tím, abychom následovali pohanské zvyklosti těch, kdo byli v zemi před námi: „Až Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhladí národy, které přicházíš obsadit, až je obsadíš a usídlíš se v jejich zemi, měj se na pozoru, aby ses nechytil do pasti a nenásledoval je poté, co před tebou byli vyhlazeni, a nevyptával ses na jejich bohy se slovy: Jak sloužili tyto národy svým bohům? Budu to tak dělat i já. Nejednej tak vůči Hospodinu, svému Bohu. Vždyť oni dělali kvůli svým bohům všechno, co je pro Hospodina ohavností, co nenávidí. Ano, dokonce své syny a své dcery spalují kvůli svým bohům ohněm.“ (Dt 12:29–31) Nebo např. text v Jeremiáši 10. kapitole. Pro nikoho není dnes už tajemstvím, že Vánoce pocházejí z pohanského svátku zimního slunovratu, Saturnálií. Jak už jsme rozebrali v části týkající se šabatu – soboty, měl snad Bůh radost, když Áron v Ex 32:5 vyhlásil před zlatým teletem: „Zítra bude Hospodinův svátek“? Obdobně naši židovští bratři se dopouštějí zásadního omylu, když Památku troubení (hebrejsky Yom Teruah) označují za svátek Roš Haššana (hlava roku), což je podle židovské tradice začátek roku. Ale Bůh v Ex 12:2 jasně definuje začátek roku na jaře, před prvním biblickým svátkem.

​

Památku troubení si např. po babylonském zajetí museli Judejci znovu připomínat, viz text v Neh 8:1–12. První den sedmého měsíce se začali opět vracet ke svému Bohu a jeho Tóře (zákonu). Ale to, co je pro nás zásadní, je prorocký dosah tohoto svátku, a tím myslíme to, co se bude dít při zvuku poslední polnice (trubky). Joel 2:15–17 mluví o troubení na beraní roh (šofar) jako přípravu na příchod ženicha pro svou nevěstu. Rovněž evangelista Matouš popisuje v 24. kapitole, verších 29–31, příchod Ješuy pro své vyvolené: „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se zatřesou. Potom se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny země. A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. A pošle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“

​

Apoštol Pavel předpovídá proměnu našeho těla v neporušitelné po zvuku poslední polnice (šofaru) (1. Kor 15:51–53) a rovněž tzv. vytržení proběhne při zvuku poslední polnice (šofaru): „Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.“ 1. Tes 4:13–18.

​

Rovněž nelze zanedbat všechny prorocké výhledy, které v souvislosti se zvukem polnice zmiňuje v 8–11. kapitole kniha Zjevení.